Online hry

Lidé se na internetu někdy úplně odbrzdí, říká Gejmr

rodiče online hry Bezpečnost Buď safe online
Lidé se na internetu někdy úplně odbrzdí, říká populární youtuber Gejmr
David Mičke
David Mičke 7. 1. 2020
6 min. čtení
Gejmr patří mezi nejoblíbenější české herní youtubery (letsplayery). Je známý tím, že skrývá svou identitu. Jeho obsah na YouTube hltá skoro 1,2 milionu diváků. V povídání s ním se dozvíte, jak se dívá na online bezpečnost a před čím varuje.

„Začal jsem s youtubem, když se točilo jen v zahraničí, v Česku skoro nikdo žádná videa nedělal a spíš bylo pár blázínku včetně mě,” popsal Gejmr své začátky.

Jeho videa na YouTube mají statisíce zhlédnutí a silnou základnu má i na dalších sociálních sítích.

Své soukromí si Gejmr velmi pečlivě hlídá, rozhovor pro Buď safe online z toho důvodu vznikal po telefonu a jeho tvář tak nadále zná jen pár vyvolených.

Přijde nám, že klíčem k bezpečnosti je oboustranná komunikace. Když se podíváš na svou komunitu na sítích, zdá se ti, že tam spojení dítě-rodič funguje?

Řekl bych, že téměř vůbec. Dle mého tomu většina rodičů ani rozumět nebude. Internetové hraní atp. je pro řadu z nich naprosto neznámá věc. A když to neznají, řeknou „tak dobře, Pepíčku. To je pěkný, co jsi tady získal a s kým se bavíš, běž si hrát“ (smích). Myslím, že k nějakému porozumění dojde o jednu až dvě generace později. I když s nástupem mobilů se mi zdá, že hodně dospělých lidí začíná hrát, takže už jsou k tomu trošku blíž a sami na tom začínají být závislí. Nedávno jsem se bavil s pánem, s nímž jsem se dal náhodně do řeči v čekárně. Viděl jsem, že hraje něco s loděmi a pak mi prozradil, že do té hry narval desetitisíce. Dost jsem se zděsil, že tomu takto propadl.  

Stalo se ti někdy, že tě rodič kvůli svému dítěti kontaktoval, a to z jakéhokoliv důvodu?

Většinou mi píšou kvůli věnování k narozeninám. Sem tam mi přijde nějaká pochvala, zatím mi nepřišlo nic špatného nebo si na to alespoň nepamatuju, zatím je to dobré

Co jsi v září říkal na zastavení Fortnite a reakce s tím spojené?

Zarazilo mě to (směje se). Když skončila sezona, čekal jsem pár minut, ale ono nic. Já jsem z toho úplně nepanikařil, dovedu si ale představit, že to pro někoho mohl být problém. Viděl jsem videa několika naštvaných dětí, třeba nějakého kluka, jak mlátí do televize.

Tvá doména je, že skrýváš svoji identitu, úspěšně. Jak těžké pro tebe je hlídat si svou digitální stopu?

Je hrozně moc toho, co já řeším, ale já jsem extrémní případ. Mně nesmí uniknout pomalu vůbec nic, což není normální pro většinu lidí.

Přijde ti, že je těžší si soukromí chránit s tím, jak technologie víc a víc prostupují naším životem?

Já už to mám „najeté“, takže to není zas tak složité a vím, na co bych si měl dávat pozor, co bych neměl sdílet a říkat, aby se nepřišlo na to, kdo jsem. Ale v tomto máš obecně pravdu, když je toho čím dál víc a všechno se sdílí...

Nejhorší mi to se soukromím přijde u Instagram Stories – to je vyloženě novodobý stalking. O člověku, co tu síť má rád, lze zjistit, co poslední dny dělal, kde byl na dovolené a tak. Hodně se to řešilo, když byl populární Facebook, ale teď hodně lidí, hlavně mladších, přechází na Instagram. Některé celebrity tam kompletně žijí, třeba Leoš Mareš. Instagram je teď s YouTube asi nejsilnější síť. A k těm stories – je hodně jednoduché jednu přidat a ukázat, co děláš. Neřešíš, abys měl něco na profilu, něco správně nasvíceného. Lidé se tím hodně připravují o své soukromí, dávají tam věci, co by tam dávat neměli a jejich okolí o nich ví až příliš mnoho.

Když řeknu „internet“... co pro tebe jako prostor vyvolává za pocity?

Určitě anonymitu, ale když vlastně zohledním Google atp., zase tak anonymní to není. Dnes se toho prostřednictvím internetu sleduje hrozně moc. Určitě ale nejsem sám, kdo se na internetu cítí bezpečněji a že si tam můžu najít víceméně, co chci.

Je to pro tebe přátelské/nepřátelské prostředí, prostor, kde se schovat – co vlastně? 

To hodně záleží na tom, co tam budu dělat. Málokdo tam je milý, většina lidí má na internetu potřebu někomu nadávat. Rozkliknout si například komentáře u různých zpravodajských článků je pro mě něco naprosto příšerného. Jedna nadávka za druhou. Zdá se, že se tam lidi úplně odbrzdí a hned mají potřebu všechny ve svých komentářích „zabít“. Stejně tak u různých příspěvků na Facebooku. Když ale budu brát internet jako prostor, kde chci koukat na videa, něco si najít nebo koupit, je to v pohodě. Nesmí se moc zabrušovat do komunit u toho zpravodajství, to už ale nedělám.

11028018_672388016224887_2149344906686977186_o

Zdůraznil jsi, jak se k sobě lidé na internetu chovají a jak ztrácí zábrany. Vnímáš to jako jedno z největších nebezpečí?

Určitě. Lidé se tam extrémně hádají, osobně by si to určitě neřekli, ale tady jdou do sebe všichni tvrdě a přijde mi to extrémně hnusné. To je způsobené i zmíněnou anonymitou. Někteří uživatelé nemají profilovky a řvou své urážky směrem k těm, kdo zastávají jiný názor a nejsou tolerantní. V tomto ohledu si říkám, že je super, co dělám já, protože když si rozkliknu svoje komentáře, je to úplně jiný vesmír. Všichni to chválí, svět je růžový... (úsměv)

A jak čelit kyberšikaně? Setkal ses s někým, kdo měl problémy tomu vzdorovat?

Byl jsem svědkem konverzací, kde si nadávali nebo sdíleli obrázky kamarádů, z kterých si pak dělají srandu a píšou urážlivé komentáře. Jak se tomu ale bránit...  Hodně záleží na tom, jestli tu danou osobu známe. Já sám bych si ale takové lidi zablokoval, což ostatně dělám, když někdo bezdůvodně napíše něco hnusného. Nepotřebuji, aby mě takový člověk sledoval.